počet návštěvníků

od 21. 11. 2004

Jo Conrad se narodil r. 1958 v Německu. Školu přerušil krátce před maturitou, pak absolvoval civilní vojenskou službu jako ošetřovatel postižených. Poté šel do učení, aby se stal fotografem, to však opět přerušil. Pak dělal přes deset let snímky pro kalendáře s krajinami. V té době se začal jako samouk zabývat i hudbou. V roce 1991 dostal na základě demo-kazety zakázku na filmovou hudbu ke třem dílům televizního seriálu „Großstadtrevier“. O něco později hudba pro CD „Best of Arnold Schwarzenegger“. Stále znovu špatné zkušenosti s nakladateli (kalendáře a CD). Jako pravidelný zdroj příjmu v té době taxikaření.

Psal dlouho, aniž by se něco zveřejnilo. Pak se setkal s lidmi, kteří se zabývají alternativními tématy. Začal psát krátké texty k různým tématům, až jich bylo tolik, že vznikla idea udělat z toho knihu. Nějakou dobu hledal vydavatele, na základě výše zmíněných špatných zkušeností se pak ale rozhodl vydat knihu sám. V roce 1996 vyšla vlastním nákladem první kniha „Rozuzlení“. Je velmi úspěšná a mezitím už v 8. vydání. V témže roce natočil podle vlastního scénáře a ve vlastní režii film „Die NASA Akte“. 1998 vyšla druhá kniha „Souvislosti“, pak třetí kniha „Počátky“ a 2004 čtvrtá kniha „Proměny“. Kromě toho mnoho článků v různých časopisech.

Koná i přednášky k tématům svých knih, zatím v Německu, Rakousku, Švýcarsku a na Malorce.

Je uveden ve „Who is Who in Deutschland”.

Jeho stránku můžete navštívit na adrese www.joconrad.de

Ukázka z knihy ROZUZLENÍ

Kladli jste si někdy otázku, proč se už 20 let nekonalo žádné přistání na Měsíci? A proč se jako další logický krok nezkusilo přistání na Marsu s lidskou posádkou? Protože je nevýnosné? Nesmysl! Lidé se vždycky pokoušeli dobýt neobjevenou zemi, byť už jen proto, aby tam byli jako první. Ať vědecké poznatky a archeologické nálezy nebo nerostné bohatství, k poslání lidí na Mars existuje dostatek důvodů. A jelikož někteří lidé hovoří o velkém přelidnění bylo by objevení nových životních prostorů tím důležitější. Kladli jste si taky někdy otázku, co se stalo se sondou Phobos, vyslanou k Marsu, že najednou přestala vysílat a jako poslední obraz ukazovala objekt, který se k ní blížil?

Proč potkal dvě ruské sondy vyslané k Marsu tentýž osud? Slyšeli jste už o pyramidách a o obličeji na Marsu? Všechno jen žvásty? Nuže, v další kapitole uvidíme, že možná existuje dobrý důvod, proč se už nekonají žádné oficiální lety k Měsíci a k Marsu. Neboť očividně tam probíhají tajné projekty, o nichž se veřejnost nesmí dozvědět, jelikož by s tím byla nevyhnutelně spojena odhalení procesů, která by lidstvem hluboce otřásla. Když celý svět bez příznaků únavy sledoval v televizi první přistání na Měsíci, všimli si jen nemnozí, že rádiový přenos z Měsíce byl stále znovu přerušován a často vznikly dlouhé přestávky. Údajně technické poruchy. Ale byla jen cenzurována místa, kdy astronauti podávali zprávy o něčem, co na Měsíci objevili totiž že nejsou sami. Amatérští radiotelegrafisté na celém světě zachytili radiogramy, které ozřejmují, že návštěvníci Měsíce nenašli na povrchu Měsíce jen stopy jiných návštěvníků, nýbrž i obrovské objekty, proti nimž jejich přistávací modul působil jako japonský rýžovar.

Ačkoliv pro program Apollo byli zvoleni jen psychicky stabilní lidé, začalo mnoho astronautů po svých misích s konzumací alkoholu a dalšími dysfunkčními způsoby počínání. To ukazuje dosti zřetelně, že hrdinové americké astronautiky se vnitřně hroutili pod tíhou vědění, které nesměli předávat. Každopádně se rychle upustilo od plánů NASA vystavět na Měsíci stanice, jelikož tam zřejmě probíhají věci, o nichž vědí něco jen ty nejtajnější vládní kruhy. K haváriím UFO v roce 1947 docházelo zřejmě z toho důvodu, jelikož tenkrát nové radarové vlny iritovaly citlivé počítačové řízení "létajících talířů". Potom svoji letovou techniku na nebezpečné radarové vlny nastavili, takže už k haváriím nedocházelo. Přinejmenším po delší dobu v roce 1989 se dostalo UFO pod palbu maserového děla (nová mikrovlnná zbraň) a zřítilo se. Ve vraku byly nalezeny známé, šedé mrtvoly. Přivolaní američtí specialisté si při vyprošťování vraku a mrtvol podle očitých svědků počínali velmi zběhle. Znají zřejmě mimozemskou techniku opravdu dobře. Vrak a mrtvoly dopravili na Wright-Patterson Air-Force-Base do Ameriky, která se pro takové tajné akce používala už za dob EBEho.

V listopadu 1992 došlo k havárii UFO na Long Island, New York, při němž jeden požárník natočil video, které bylo zčásti zveřejněno. Veškerá služební místa požárníků a policie později vypovídala, že té noci k žádné takové akci nedošlo, ačkoliv to pozorovali svědkové, a park, v němž hořící UFO přistálo, byl po celé dny nepřístupný. Video neukazuje pouze části vraku, ale i těla humanoidních bytostí (z časopisu "Magazin 2000"). UFO se obzvlášť zajímají o vojenská zařízení. A více než jednou změnila přísně tajné odpalovací kódy mezikontinentálních raket (ICBM's) jak USA, tak i bývalého SSSR. Jelikož rakety by měly sloužit zastrašení, bylo pro vojsko dosti frustrující, že je lze zřejmě bez problémů zneškodnit. Proč ale nevíme nic o kontaktech s mimozemšťany? Údajně se hlášení o UFO tají z obav ze zneklidnění obyvatelstva a vyvolání paniky. A po nelidských přehmatech Šedých by k tomu byly veškeré důvody. Ale důvody jsou mnohem rozmanitější. Vědění mimozemšťanů by odňalo oprávnění k existenci hlavně třem velkým zájmovým skupinám na Zemi za prvé:

UFO nejsou poháněna spalovacími motory. (Nebo už někdo hlásil UFO s výfukem?) Musejí tedy mít k dispozici neuvěřitelný zdroj energie, možná dokonce volnou vesmírnou energii, jak ji považují za využitelnou Nikola Tesla, Wilhelm Reich, Victor Schauberger a jiní. S touto technikou by mohl každý všude čerpat bezplatnou, neomezenou energii. Během krátké doby by zkrachovaly veškeré oblasti ropného průmyslu jakož i výroby elektřiny, sázející na nesmírně drahou a nebezpečnou produkci jaderné energie, protože ji kontrolují a politikové tyto technologie podporují. O příznivých vlivech na životní prostředí - bez spalin, radioaktivity, nehod ropných lodí - ani nemluvě.

Za druhé mají mimozemšťané zřejmě velmi účinné léčebné metody. Už pole vyvolávaná antigravitačním pohonem mají léčivé vlivy. Tím by byl postižen celý farmaceutický průmysl a lékařsky-průmyslový komplex. O kladných účincích na lidské zdraví ani nemluvě.

A za třetí: někteří mimozemšťané jistě mají i náboženství, které je podstatně jasnější než všechno to, co nám předvádějí velké církve, aby si udržely moc. (Šedí však zřejmě ne.) Tyto tři velké zájmové skupiny mají nepředstavitelnou moc, jelikož během staletí vybudovaly struktury, které jim dnes umožňují téměř zcela manipulovat informace, které lidé dostávají. A malí Šedí, kteří s těmito tajnými společenstvími spolupracují, nemají zájem o to, propustit nás z našeho světa strachu, jelikož se těmito negativními vibracemi živí. Šedí poskytli podle výpovědí odborníků lidem i technologie ke genetické manipulaci. Tajné vládě je známa i energetická a pohonná technika UFO. Kdyby tajní mocipáni tuto technologii zpřístupnili, ušetřili bychom si ničení životního prostředí auty, atomovými elektrárnami atd. Kdyby si někteří superboháči neosobovali právo manipulovat lidstvo pro vlastní zájmy a předpisovat mu, co smí vědět a co ne, mohla by naše planeta být ve zcela jiném stavu, bez ničení životního prostředí, bez hladu, bez utrpení mnoha lidí v nemocnicích a bez válek.

Americký kongres schvaluje každoročně rozpočet, v němž je zahrnuto 300 000 000 000 dolarů (300 miliard) na projekty top secret. Tzn. peníze na projekty, které jsou tak tajné, že se schválí, aniž by někdo přesně věděl, co za projekty to je. Peníze, které jsou americkému daňovému poplatníkovi tahány z kapes, o nichž ale ani lidem zvolení zástupci nevědí, kam jdou. Kniha s názvem "Alternativa 3" podává zprávu o pořadu "Science Report" vysílače ITV, který v roce 1977 vyšetřoval tzv. "Brain Drain", označení pro vysídlení inteligentních osob z Anglie. V období 12 let opustily Velkou Británii téměř 4 milióny lidí. Více než třetina z nich byli specialisté nebo pocházeli z vedoucí třídy britské společnosti. V průběhu rešerší narazili filmaři na nesrovnalosti, které nakonec vedly k odhalení neuvěřitelných procesů. Britský vědec Brian Pendlebury, který se údajně vystěhoval do Austrálie, odtamtud posílal pravidelně dopisy a fotografie rodičům. Když jedna z příbuzných plánovala návštěvu Austrálie, žádali ji rodiče, aby navštívila jejich syna. Na udané adrese však narazila na někoho zcela cizího. Firma, u níž údajně dostal špičkovou práci, ji ujišťovala, že ho nikdy nezaměstnávala. Fotografie před mostem Sydney-Harbour, které posílal rodině, byly filmaři zkoumány. Zjistilo se, že pohlednice dalších vystěhovalců vykazují stejné ptáky na tomtéž místě nebe a stejná uskupení oblak. Ani tyto osoby nebyly na adresách v Austrálii k nalezení.

A navíc: mnozí vystěhovalci udali tutéž adresu. Vyšetřování ukázala, že na této adrese bydlel nějakou dobu muž jménem Danton se spojeními se CIA. Všechny pohlednice byly očividně fotografovány před týmž studiovým pozadím. Televizní pracovníci naráželi na netušené problémy, jelikož najednou mizely osoby, které projevily ochotu poskytnout pro program interview. Tak v únoru 1977 sjel cestou ke studiu z vozovky Sir William Ballantine – na cestě, kterou pravidelně jezdil a proto ji musel znát. Tiskovým fotografům a soudnímu lékaři bylo nařízeno, aby pomlčeli o Ballantinově zcela zuhelnatělé mrtvole – ačkoliv auto nehořelo. Tajný informátor s kódovým jménem Trojan podal zprávu o takzvaných "hotjobs", při nichž jsou nemilí zasvěcenci odstraňováni neznámými paprskovými zbraněmi na nařízení jakéhosi řídícího výboru. Soudní lékař vypověděl, že pro takový způsob spálenin neexistuje přirozené vysvětlení. Ballantine naštěstí neměl u sebe onen přísně tajný záznam, který chtěl uvést na světlo veřejnosti, nýbrž poslal jej vysílači poštou. Tento záznam se dal přehrát teprve ve spojení s dešifrovacím přístrojem, který jim chtěl obstarat jeden spolupracovník NASA, který však také náhle zmizel. Za dobrodružných okolností se přístroj nakonec přece jen dostal do rukou reportérů, takže získali jeden z nejneuvěřitelnějších důkazů tajných rusko-amerických vesmírných projektů. A sice přistání na Marsu 22. května 1962! Pásek obsahuje videozáznamy natočené sondou na Marsu jakož i ruské a americké hlasy, které propukají v nadšení při přistání. Na obraze jsou vidět ukazatele teploty v angličtině a ruštině. 4 stupně Celsia! A odkazy na dýchatelnou atmosféru. Přitom NASA veřejnosti namlouvala, že Mars by pro osídlení nepřicházel v úvahu. Britské vysílání dodalo pádné indicie pro to, že na Měsíci a Marsu jsou umístěny ruské a americké stanice s obsluhou, v nichž spolupracují s šedými mimozemšťany a pro které jsou zapotřebí vysoce postavení specialisté ze všech oblastí – jejichž zmizení očividně neprobíhá vždy tak nepozorovaně, jak by si strůjci přáli.

Další krátkou ukázku z knihy Rozuzlení naleznete  v oddílu Nová medicína.

Ukázka z knihy SOUVISLOSTI

Přistání na Měsíci

To, že tu něco nesouhlasí, lze poznat na většině zveřejněných snímků z mise Apolla.

U této fotografie není půda např. rovnoměrně osvětlená, jako od slunečního světla, nýbrž jako od reflektoru s nejsvětlejším místem za astronautem a odtud se zřetelným úbytkem světlosti dozadu a do stran. Na jiných snímcích jsou vidět např. stíny, které neprobíhají paralelně, nerovnoměrné osvětlení, které by u slunečního světla nemělo existovat, ale i to, co se zrcadlí ve zlatavých helmách astronautů, neodpovídá mnohdy tomu, co by mělo být vidět. Jsou tam světelné body na horizontu, které by při zmenšení helmami musely být ve skutečnosti obrovské (reflektory nebo UFO?), stíny zrcadlících se astronautů jdou často jiným směrem, než jak by naznačoval směr světla v popředí.

Postavení kamery (výška/perspektiva) se také často neshoduje s druhým astronautem, zrcadlícím se v hledí, který snímek musel pořizovat, jelikož se na Měsíci nacházeli údajně vždy jen dva astronauti.

Jsou snímky tedy podvrhy? Byly pořízeny ve studiu? A pokud ano, nebyli astronauti nikdy na Měsíci ? Proč to potom trvalo celé hodiny mezi přistáním Apolla 11 a výstupem Neilla Armstronga? (Přistání kolem 21 hodin SEČ, výstup ve 4 hodiny ráno.) Při falšované show o přistání na Měsíci, pořízené ve studiu za desítky miliard peněz daňových poplatníků, by bylo možno si takovou dlouhou pauzu ušetřit. Existují i radiogramy, natočené nezávislými amatérskými radioamatéry, které svědčí o překvapení astronautů při pohledu na neobvyklé objekty na Měsíci.

Údaje o fyzikálních vlastnostech Měsíce jsou rovněž rozporuplné. Údajně máme na Měsíci šestinu zemské přitažlivosti. Ale už z výpočtů podle Newtonova gravitačního zákona vycházejí zcela jiné hodnoty.

Neutrální bod je bodem, kde se mezi dvěma nebeskými tělesy přitažlivé síly vyruší. U dvou stejně těžkých planet by to bylo uprostřed. Při poměru 1:1/6 mezi Zemí a Měsícem by musel neutrální bod ležet asi 20.000 mil od Měsíce. Podle údajů NASA však je to 43.000 mil, což se lze dočíst v encyklopedii Brockhausu. To ovšem znamená, že přitažlivost Měsíce musí být značně vyšší. Podle odpovídajícího vzorce vychází 64 % zemské přitažlivosti. Chabé skoky astronautů, které lze vidět na záběrech NASA, neměří ani půl metru, což by potvrzovalo, že gravitace je tam podstatně vyšší než jak se nám tvrdí.

Když už jsme se k tomu dostali, je tím vlastně podán poloviční důkaz, že NASA musí vlastnit tajné pohonné technologie. Neboť když se podíváme na gigantickou raketu Saturn V, kterou astronauti Apolla potřebovali, aby se dostali ze Země, a která je přece jen přes sto metrů vysoká a z větší části sestává z pohonných hmot k překonání zemské přitažlivosti, musíme si klást otázku, jak mohl být v mrňavém měsíčním modulu obsažen dostatek pohonných hmot k překonání přitažlivosti, která obnáší více než polovinu zemské.

Pokud tam skutečně byli a přitažlivost byla vyšší, jak jsem rozvedl, znamená to, že použili tajné pohonné technologie, možná antigravitační agregáty. To už zní skoro jako UFO-fantazie, že? Ale jak by řekl Sherlock Holmes, okolnosti tento závěr jednoznačně naznačují.

Pak lze na různých filmových záběrech vidět, že americká vlajka, kterou astronauti na Měsíci vztyčili, se třepotala. Jelikož však podle oficiálních údajů nemá být na Měsíci žádná atmosféra, vtírá se otázka, jak s tím uvést do souladu tyto záběry. Možná že dělali záběry ve studiu a někdo zapomněl zavřít dveře, takže byl průvan. Jiné vysvětlení je jen to, že na Měsíci je atmosféra.

Mnoho zajímavých záběrů se objevuje na televizních obrazovkách v programu „Space-Night“ bavorského vysílače „Bayern 3“. V mém filmu „Die Nasa Akte“ („Akta NASA“) je pár takových záběrů vidět.

Tyto všechny – pouze naznačené – nesrovnalosti připouštějí jen dva závěry: buď bylo celé přistání na Měsíci „podvrh“ a záběry vznikly ve studiu, nebo jsou nám úmyslně utajovány skutečné poměry na zemské družici.

Pravděpodobné vysvětlení by bylo, že Apollo 11 na Měsíci skutečně přistálo, astronauti tam zjistili, že nejsou sami a NASA se pak musela poradit, má-li to sdělit veřejnosti či ne. Jestli záběry ukazované 7 hodin po přistání pocházejí z Měsíce, je sporné, protože jelikož na Měsíci nebyly možné „rozumné“ záběry, mohlo se mezitím připravit studio, jedině že by došlo k rozhodnutí říci veřejnosti, že na Měsíci už někdo je. Podle různých autorů tam existují tajné stanice, v nichž spolupracují mimozemšťané s lidmi, ale i německé měsíční základny.

Zveřejnění přítomnosti neznámých objektů na Měsíci by mělo nesmírný dopad na nejvlivnější zájmové skupiny. Oznámení mimozemských pohonných technologií by ohrozilo celou ropnou branži i jaderný průmysl, jelikož se zřejmě zakládají na efektivnějších energiích, snad dokonce na „volné energii“, která je podle Tesly všude k dispozici a má být snadné ji odebírat.

Na církve a jejich představy o víře by mělo oznámení o mimozemském životě dalekosáhlý dopad a pravděpodobně by byl mimozemskými metodami léčení ohrožen i celý lékařsko-průmyslový komplex. Pokud předpokládáme existenci tajných společenství, jak rozvedu v další kapitole, je pravděpodobné, že uplatnila svůj vliv, aby veřejnost nebyla informována o existenci objektů na Měsíci – ať už jakéhokoliv druhu.

Ukázka z knihy POČÁTKY 

Jsme znovu a znovu konfrontováni s našimi vlastními energiemi. Ano, velmi přímo: elektrony, které se plny radosti nechaly vést naší tvůrčí mocí a pak byly nepěkně pošramoceny našimi myšlenkami nebo činy, se k nám stále znovu vracejí, abychom je vykoupili. Neboť jejich láska k životu je tak nekonečně velká, že radostně berou v potaz všechna tato zranění a špínu, kterou musejí prožívat, aby sloužily pokroku všeho-co-jest.

Neexistuje Bůh, který by nám sesílal utrpení, když jsme byli neposlušní, nebo by nás poslal do pekla, když jsme promarnili život. Zdroj neustále vysílá energii a světlo. Děláme stále znovu chyby, ale některé chyby děláme už milióny let a bylo by na čase, té či oné nechat a dát našim energiím lepší určení. Neboť jak už jsem řekl, tyto energie se k nám stále vrací. A pak je přece jen lepší, poděkovat elektronům, které jsou nám k službám, a dát jim s sebou na cestu lásku, aby mohly být osvobozeny. Je na čase požádat o odpuštění za zlé skutky minulosti, neboť i to je naše výsada: energie, které přicházejí plné lásky ze zdroje, by byly tak rády vykoupeny, že každému sebenepatrnějšímu náznaku zlepšení nadšeně vycházejí vstříc.

Uvědomujte si, že veškerý život je oduševnělý a živoucí. Že za každou květinou je přírodní duch, který se s velkou vážností, ale i s velkou láskou stará o růst. Že myšlenkami můžeme navázat kontakt s duchem, jenž je za vším, a pak lépe procházet životem. Nejen lidé, zvířata a rostliny reagují na naše myšlenky. Dokonce i zdánlivě neživá hmota sestává z oživených elektronů.

Japonský tým badatele Masaru Emota dělal pokusy s vodou, jejíž krystalizace byla fotografována pod mikroskopem. Nejprve se mělo pouze prozkoumat, jak odlišná může být kvalita vody přímo z pramenů oproti vodě na dalších místech vodního toku po všemožných znečištěních. Některé krystaly byly nádherné, jiné ošklivé. Po nějaké době badatelé zjistili, že na schopnost krystalizace nemá vliv pouze znečištění, nýbrž že na vodu působí i různé myšlenky a nálady.

Existuje nádherná kniha s mnoha fotografiemi, „Léčivá síla vody“. Pokusy trvaly roky, a zjistilo se například, jak „otřeseně“ voda vypadala po zemětřesení, ale už krátce poté, co přišla pomoc pro oblast postiženou zemětřesením, se zase zotavila. Hezčí krystaly se vyvíjejí i tehdy, když si nějaká oblast uvědomí katastrofální stav životního prostředí a podniknou se kroky znečišťování zamezit.

Badatelé pak dělali pokusy s různou hudbou. Účinky skladeb heavy metal byly jednoznačně destruktivní, zatímco klasická hudba Beethovenova, Mozartova či Bachova tvořila nádherné krystaly.

Potom dělali badatelé pokusy, které měly ukázat účinek určitých slov. Slova vytištěná počítačem se nalepila na sklenici s destilovanou vodou. Slova jako „ty blázne“ nebo „je mi z tebe nanic“, měla za následek velmi ošklivé formy, zatímco „děkuji“ zase vyvolávalo překrásné krystaly, přičemž se zkoušely i různé jazyky, s různými výsledky. I výrazové odlišnosti vykazovaly různé výsledky. Strohý příkaz: „Udělej to!“ je očividně destruktivní, na rozdíl od výzvy učinit to společně: „Udělejme to.“

Stále jasněji se ukazovalo, že voda reaguje na myšlenky. Už jen myšlenka, že voda je nádherná, vyvolala krásné krystalické struktury, zatímco negativní myšlenky vyvolávaly velmi zchřadlé a pusté tvary. Voda reaguje i na obrazy. Ano, ať to zní jakkoliv neuvěřitelně: destilovaná voda, která jinak netvoří zvláštní struktury, tvořila nádherné krystaly, když byla postavena na obrázek usmívajícího se děťátka.

Vyžadovalo by to celou obrázkovou knihu, aby se dala dostatečně ukázat krása oněch fotografií. Omezuji se na srovnání dvou snímků vody z přehrady Fujiwara, jednou předtím a jednou poté, co japonský duchovní, reverend Kato Hoki, pronesl modlitbu. Rozdíly jsou tak zřejmé, že by všem mělo být jasné, že člověk svými myšlenkami ovlivňuje své okolí.

Babiččina „káva vařená s láskou“ chutná jednoznačně lépe než káva v plastikovém pohárku z automatu. Teď už víme, proč.

Ano, je naprosto důležité poznat, že voda reaguje na naše myšlenky, že se „vyparádí“, když k ní přistupuje-me alespoň s trochou vděčnosti a lásky. A to zcela určitě neplatí jen pro vodu, nýbrž pro všechno, s čím zacházíme. Tyto fotografie pana Emota ukazují nanejvýš zřetelně, že myšlenky, slova, hudba a pocity se projevují stejně tak silně jako zne-čišťování vody nebo její udržování v čistotě.

Můžeme se tedy zabývat zdravou výživou, ale mnohem důležitější než to, co požíváme, je to, s jakými myšlenkami to požíváme. Samozřejmě existuje zdravá a nezdravá potrava. Ale neexistuje všeobecné pravidlo. Vegetariánská? Jistě zdravější než masitá. Ale na naší Zemi jsou oblasti, kde by člověk jako vegetarián nebo ochránce zvěře prostě vyhladověl. Lidé tam nejsou bezpodmínečně nemocnější než ti, kteří se intenzivně zdravě živí. Přitom jde mnohem méně o kalorie, cholesterol, vitamíny a vlákniny, nýbrž o světlo, jež v potravě je.

A také o kvalitu světla. A svými myšlenkami můžeme tuto kvalitu značně spoluurčovat. Jíst s radostí a vděčností něco, co by podle vědeckých poznatků muselo být nezdravé, může pak být stejně tak zdravé jako něco, co je plnohodnotné a v přírodním stavu, a zdravější než to, co je požíváno ve sporu nebo s opovržením. Můžeme si koupit levitovanou vodu nebo drahé přístroje pro její energetizování, stejně tak ale můžeme na vodu zaměřit pozitivní myšlenky. Zbožní lidé by to označili za požehnání, jiní zase jinak, ale nakonec je to totéž.

Důležité je poznat, že vše sestává ze substance, pocházející ze zdroje, ze substance, kterou lidé více či méně dobře zhodnocují, a my ji můžeme vděčně přijímat.

Když vaše voda chutná jako smradlavé nohy, vezměte si trochu času a představte si, než se napijete, že chutná nádherně a osvěžuje a oživuje. Tím si ušetříte energetizující podložky.

Také vám doporučuji jíst častěji věci, u nichž si můžete říct „hmm, lahůdka“ spíše než „když je hlad, tak chutná všechno“.

V naší kulturní oblasti mají nejdelší životnost lidé na Krétě. Když se podíváme na jejich způsob života, klademe si otázku, jak lidé, kteří kouří jako tovární komín, pijí pravidelně alkohol a požívají tučná jídla, mohou vůbec zůstat zdraví. Když však nepohlížíme na nezdravé složky jejich stravy, nýbrž na jejich radost ze života, ujasní se možná, že tento aspekt by mohl být mnohem důležitější než veškeré spekulace o cholesterolu, vlákninách, levotočivosti nebo pravotočivosti atd.

Jak už jsem řekl, reaguje vše, co jest, na naše myšlenky. Elektrony, z nichž je vše utvořeno, nám slouží. I přístroje, na které pohlížíme jako na techniku, která musí prostě fungovat, protože jsme za ni koneckonců zaplatili, sestávají z oduševnělých elektronů a reagují na myšlenky. Když nenaskočí auto, sotva to zlepšíme tím, že mu budeme nadávat a kopat do něj. I počítač chce být milován a nechce, abychom na něj řvali, byť nás někdy dohání k zoufalství Ale většinou to jsou naše vlastní chyby. Lidé, kteří techniku milují, mají s přístroji mnohem méně problémů.

Když jste urazili sekačku na trávu, protože jste jí nadávali, ačkoliv jste nestiskli pojistku a nedoplnili benzín, je lépe se s ní usmířit, jinak můžete mít pořád problémy s nastartováním. Když jste křičeli na tiskárnu, ačkoliv nebyl správně připojený kabel nebo byla prázdná patrona, raději se omluvte.

To neznamená, že technika potřebuje více pozornosti než příroda. Chci jen říct, že všechno reaguje na lásku a že máte možnost činit s tím vlastní zkušenosti. Je nádherné vidět, jak rostliny lépe rostou, když se z nich radujeme, a i když si možná vůbec nevšimneme, jak se naše myšlenky projevují, můžeme si být jisti, že přírodní duchové se sotva mohou udržet samou radostí, když při své návštěvě v přírodě vyjádříme nadšení z krásy krajiny, když obejmeme strom nebo se prostě jen tak radujeme. Duchové přírody nemají rádi rozmrzelce.

I v zahradnictví lze učinit ze „škůdců“ partnery, když se s nimi uzavřou dohody. V knize „Zahradničení s přírodou“ píše Leila Dreggerová o „zahradnickém mírotvůrci“ Eike Braunrothovi, který tvorům ve své zahradě oznamuje, kdy musí na zahradě pracovat, aby se na to mohli nastavit. Neboť většina tvorů vidí v zahradníkovi velkého ničitele, který bez ohledu na ztráty plení a potírá jedem všechno, co považuje za škodlivé.

Australan Michael Roads, jehož pastviny byly postiženy klokany, jim kázal, že pastviny potřebuje k přežití, a prosil je, aby žrali jen na pásu 40 metrů podél lesa. Což také udělali – na centimetr přesně.

Je mnoho podobných příkladů, kde zahradníci „škůdcům“ ujasnili, že sklizeň je pro člověka důležitá a že by se měli omezit na určitou část, a kde spolupráce s přírodou krásně funguje. Vyzkoušejte to, pokud máte zahradu.

Když si sem tam vyjdete na procházku, protože vás to táhne za sluncem do zeleně, uvidíte také, jak blahodárně působí příroda na vaši náladu, a tyto myšlenky se postarají o to, že dostanete novou energii, a to se projeví i na tom, z čeho jste předtím byli rozmrzelí.

Všichni známe deprese a ochablé, unavené časy, kdy se ptáme, na co tu vlastně jsme. Ale jsme zde, protože jsme to doposud pořád ještě zcela nepochopili. Stav našeho světa není samozřejmě zrovna důvodem k jásotu, ale když objevíme souvislosti a potenciál, který veškerý život k vývoji má, je pěkné vědět, že každá pozitivní myšlenka je přijímána a zesilována a že každá negativní myšlenka je prostě jen promarněná energie.

V přírodě není chamtivost, pomsta, nenávist. To všechno jsme tam vnesli my. Ti, kdo nám tolik ztěžují život, nejsou „ti tam nahoře“ nebo zlí lidé. My sami jsme součástí tohoto vývoje. A od zdroje jsme dostali tutéž energii jako „ti tam nahoře“, abychom ji zhodnotili. A dokonce ještě mnohem více energie dostáváme, když ji potřebujeme, protože chceme evoluci pohnout trochu kupředu nebo dělat o trochu lépe to, co jsme doposud dělali špatně. Začněte milovat život a být vděční za to, že tu jste. Hovořte s přírodou, se svými přístroji, dejte autu jméno, tančete se skřítky, i když je nedokážete vidět. Jednou je uvidíte, až se vaše frekvence zvýší natolik, že budete schopni vnímat radost malých pomocníčků. Začněte. Hned teď!

Ano, existují přírodní duchové, které dokážete vidět dokonce vy i já. Jsou to oblačné dévy. To jsou velmi filigránské, jemné, ojedinělé oblačné útvary, které se vzhledem zcela odlišují od jiných oblak. Když jsem byl nedávno na procházce naší nádhernou severoněmeckou krajinou, všiml jsem si náhle jedné takové dévy nad sebou. Jinak, kam pohled sahal – a to je v naší ploché krajině spousta, spousta kilometrů – byla vidět jen kumulová oblaka, a tento oblak jako by mě následoval. Mnohem úžasnější: zatímco vítr vál proti mně a ostatní oblaka putovala za mě dozadu, tento jako by zůstával stát nebo přinejmenším nenásledoval ty ostatní. Nebyl v jiné výši, kde třeba panují jiná vzdušná proudění, neboť v trojrozměrné realitě lze výškové odstupňování oblačných útvarů prostorově odhadnout. Tento oblak zůstával celou dobu nade mnou, zatímco všechna ostatní jinak vypadající oblaka následovala stádo, či lépe řečeno směr větru.

Možná, že máte také takové zkušenosti. A pak možná věříte, že za „vědecky uznávanou“ realitou existuje ještě jiná, oduševnělá, stále s láskou dávající příroda.

ČLÁNKY JO CONRADA

Víra v UFO a oficiální oznámení

Krátký přehled od Jo Conrada

V souvislosti s tématem UFO se názory rozcházejí. Musíme vskutku zjistit, že zde máme co do činění převážně s otázkami víry. Pro mnohé je velmi obtížné rozloučit se s představami, které si už o něčem jednou udělali. Jsou lidé, kteří celou problematiku UFO považují za naprostý nesmysl, sloužící jen k tomu, aby si pár autorů a nakladatelství namastilo kapsy, a pochybují o rozumu těch, kteří se jí blíže zabývají. Pak jsou tací, pro které je už vzdálené mrňavé světélko na obloze, které může být čímkoliv, vzrušujícím pozorováním UFO. A mezi těmito dvěma skupinami existují ještě všemožné varianty. Někteří se domnívají, že všechna UFO jsou jednoznačně mimozemského původu, jiní se domnívají, že všechna UFO jsou pozemského původu a jejich původ je třeba hledat v tajných vojenských technologiích nebo u neznámých bytostí, které žijí vskrytu v dutinách v nitru Země. Každý se snaží vbudovat veškeré nové informace do systému své víry a je obtížné vysvětlit mu, že by to mohlo znamenat něco jiného než to, co už stejně věří.

Předpokládali bychom samozřejmě, že ti, kteří nám vládnou, by nám určitě řekli, kdyby existovalo něco, co se týká celého lidstva, a mnoho lidí čeká na oficiální prohlášení. Nedávno vskutku k čemusi takovému došlo na tiskové konferenci ve Washingtonu D.C., o čemž se však sdělovací prostředky zmínily jen ojediněle. Později se k tomu ještě vrátím.

Jelikož hromadné sdělovací prostředky téměř nikdy nepodávají zprávy o UFO, nebo jen se shovívavým úsměvem, věří masy také, že neexistují, jelikož náš svobodný tisk by se přece chopil každé pravdy a objektivně by ji zprostředkoval. Tak není většině lidí znám materiál, sestávající z více či méně kvalitních snímků a dokumentů, které badatelé UFO během doby shromáždili a spousty zpráv obětí únosů nebo pozorovatelů UFO. A podle toho, k jaké víře patří, vysmáli by se i každé fotografii, bez ohledu na kvalitu. Když je vidět jen světelná tečka nebo neostrý flek na obloze, říkají právem, že to může být cokoliv. Když je fotografie ostrá a ukazuje jednoznačně neznámý létající objekt, předpokládají, že to musí být podvrh. A podvrhy samozřejmě existují. V dnešní době taky není vůbec obtížné vyrobit na počítači nebo jinými trikovými technikami velmi přesvědčivé obrázky.

Je tedy téměř nemožné přesvědčit o opaku někoho, kdo věří, že všechny příběhy o UFO jsou nesmysl. Dokonce i kdybych v tomto okamžiku, kdy tento text píšu, viděl z okna UFO, mohl bych stěží někomu zprostředkovat pravdivost toho, co jsem sám prožil, jedině, že by mi VĚŘIL. Dokonce i kdyby se mi podařilo vytáhnout z kufru rychle fotografický aparát, v němž by byl náhodou zrovna film, podařilo by se průměrnému člověku s průměrným širokoúhlým aparátem zachytit nanejvýš pár světelných bodů, které by neukazovaly detaily, které bych dokázal rozeznat zrakem.

Viděl jsem jednou UFO a mám za to, že by na to kritikové UFO pohlíželi jako na chybnou interpretaci známého létajícího objektu nebo přírodního úkazu. Přesto vím, co jsem viděl. Mohu popsat onu rudě oranžovou kouli, která se pohybovala pomalu přes celou oblohu, ale nemohu zprostředkovat dojem, který na mě učinila. Každopádně to nebylo nic, co by se dalo spojit s nějakým mně známým úkazem nebo známou technikou.

Kritici UFO snadno připisují svědkům UFO poruchy vnímání nebo halucinace, zakládající se na tom, co si člověk přeje vidět. Požádal bych vás tedy zauvažovat o vnímání. Co momentálně vidíte? A můžete z něčeho, co jen vidíte, ale nemůžete to blíže prozkoumat, činit závěry ohledně toho, z čeho to je vyrobeno? Např. vidíte před sebou tento text. Můžete usuzovat, co je to za materiál, na který byl vytištěn. Nepůsobí kovově, není tekutý, nenarostl přirozeným způsobem, mohl by to být papír, ale i možná nějaká jiná látka, která vypadá podobně. Vycházejte ale z toho, že pozorovateli UFO jsou známy pozemské letouny a kdyby viděl neznámý, tajný létající přístroj pozemské produkce, mohl by možná říct, že vnější obal mohl klidně vzniknout za pomoci pozemské technologie, možná by viděl sváry nebo nýty, broušené nebo lakované kovové součástky atd.

Chtěl bych jen prostě ukázat, že naše vnímání je přece jen s to zařadit docela dobře docela hodně věcí během krátké doby. Předhazovat svědkovi UFO lehkomyslně stále jen to, že ho jeho vnímání nějak klamalo nebo že si špatně vysvětlil něco úplně obyčejného, je tedy lehkověrným snižováním vnímání druhých lidí.

Jistě existují všechny výše popsané případy, podvrhy, chybně vysvětlované úkazy se zcela přirozeným vysvětlením... a kdo z nás už se někdy nedíval na obloze na jasně zářící Venuši a neříkal si: „Nepohnula se zrovna?“

Měli bychom se však mít na pozoru před absolutismy. Fenomén UFO sestává z různorodých událostí, které se všechny nedají zařadit do stejného šuplíku. Mohou klidně existovat i pozemské tajné projekty, které považujeme za mimozemské letouny. Na Zemi mohou klidně existovat neobjevené civilizace, jejichž objekty jsou pozorovány. Je ale klamný závěr říkat, že všechna UFO jsou pozemského původu nebo že všechno jsou podvrhy nebo že všechno je mimozemské. Musíme rozlišovat. Fenomén UFO je různorodý a každé unáhlené kategorizování je nebezpečné.

Mnozí věří, že pravděpodobnost návštěv mimozemšťanů je krajně nepatrná kvůli ohromným vzdálenostem v kosmu, jelikož by i při rychlosti blížící se rychlosti světla potřebovali pořád ještě cestovat řadu let, nemluvě o fázích zrychlování a brždění. Měli bychom si však uvědomit, že předpoklad, že rychlost světla nelze překročit, je jen v současnosti uznávaná teze. Vskutku již byly prováděny experimenty, při nichž byla rychlost světla překročena, přinejmenším při přenosu informací. Ale mnohem důležitější otevřít se možnosti, že to, co dnes považujeme za technicky proveditelné, může být už za pár let zastaralé, stejně jako názor před pár sty lety, že něco, co je těžší než vzduch, nemůže nikdy létat nebo že rychlost vyšší než 36 kilometrů za hodinu je smrtelná. Mimozemské civilizace mohou mít také zcela jiné technologie, např. k zakřivení prostoru. To je v teoretické fyzice možné.

Před nějakou dobou uveřejnil údajný spolupracovník US vlády, Bob Lazar, něco o technologii, kterou údajně poznal v přísně tajné oblasti „Area 51“ v nevadské poušti. Jestli všechno, co říká, souhlasí, nevím, a nevím ani, proč mohl zveřejnit údajně tajné informace, aniž by mu v tom bylo zabráněno. Ale každopádně nabízí zajímavý myšlenkový model:

Říká, že havarované mimozemské letouny, které Američané v Area 51 zkoumali, necestují rychlostí světla, nýbrž využívají zakřivení prostoru. To se zakládá na poznatku, že silná gravitační pole zakřivují prostor. Lze např. vidět hvězdy, které by vlastně musely být za Sluncem. Enormním gravitačním polem Slunce se však pohled dostává za Slunce, respektive prostor kolem Slunce se zakřivuje. Mimozemské vesmírné lodi mají využívat takové zakřivení prostoru. Je ovšem opravdu těžké vláčet s sebou pořád nějaké takové Slunce k umožnění tohoto efektu. Existuje však – v malém i velkém měřítku – i gravitace v mnohem menší oblasti. Existuje jakási mikrogravitace, která udržuje elektrony na drahách kolem atomových jader. Tato gravitační pole však nepřesahují rozměr atomu, takže se nedají využívat. Má však existovat látka, zvaná prvek 115, která se vyskytuje na jiných planetách, jejíž gravitační pole přesahuje vlastní rozměr. Toho by se pak dalo – ať už s jakoukoliv technikou – využít k cílevědomému zakřivení prostoru.

Je mnohem více výpovědí lidí, kteří tvrdí, že tajné složky vlád mají už dávno spojení s mimozemšťany a že mezitím už i zčásti užívají jejich technologii.

Jak už jsem řekl, předpokládalo by se, že by muselo existovat nějaké oficiální prohlášení vlád, kdyby na tom všem něco bylo. Někteří lidé se skutečně snaží o to, aby k takovému prohlášení došlo, a odvážili se s tím vyjít na veřejnost.

9. května 2001 byla na tiskové konferenci ve Washingtonu, D.C. veřejně oznámena existence UFO a mimozemských návštěvníků. Skupina, která se nazývá CSETI, shromáždila 20 vysoce postavených svědků, aby před kamerami a mikrofony sdělovacích prostředků svědčili o tom, co zažili a viděli. Byli mezi nimi bývalí vojáci, agenti, piloti atd. Navíc natočila organizace na video výpovědi dalších 100 svědků.

Dr. Steven Greer, iniciátor projektu, je přesvědčen, že lidstvo musí být o tomto dění informováno, jelikož se týká nás všech. Očividně jsou různé názory i uvnitř tajných struktur vlád. Jedni se domnívají, že by se tyto věci měly nadále tajit, druzí jsou toho názoru, že to patří na veřejnost.

Tajné služby už po celá desetiletí údajně potlačují mimozemskou problematiku a cíleně se snaží zesměšňovat svědky UFO nebo na ně vyvíjejí nátlak, jelikož mají za to, že lidstvo není připraveno na to, aby se mu to oznámilo. Tyto struktury během více než 50 let ztuhly a osamostatnily se, že ani nejvyšší členové vlád nevědí, jaké dohody existují mezi tajnými službami, vojensky-průmyslovým komplexem a mimozemskými skupinami. Přesto se rok za rokem vydávají ohromné miliardové částky za „Black-Projects“.

Během úřadování Clintona už Dr. Greer prezidenta informoval o děních, o nichž předpokládal, že ani nejvyšší hlava státu není tajnými službami o nich informována. Údajně informují šéfové CIA, NSA a jiných oddělení, které mají co do činění s tajnými projekty, jen nováčky, o nichž předpokládají, že „budou zticha“. V našich zprávách jsme však toho doposud o tiskové konferenci 9. května mnoho neslyšeli. Bylo pár krátkých zpráv na CNN, BBC atd. Na www.cseti.org se lze o projektu dozvědět víc.

přeložil Jiří Fiala

SMLOUVA O VTĚLENÍ

Ř Je dobré zauvažovat jednotlivě o každé větě.

• §1) Obdržíte tělo. Toto tělo je nové a jedinečné. Nikdo jinak nedostane totéž tělo.
• §2) Obdržíte mozek. Může být výhodné ho používat.
• §3) Obdržíte srdce. Nejlepších výsledků dosáhnete, když se mozek a srdce používají vyváženě.
• §4) Obdržíte lekce. Nikdo jinak nedostane přesně tytéž lekce jako Vy ani je od Vás nemůže přebrat.
• §5) Můžete dělat, cokoliv chcete. Všechno, co uděláte druhým, se k Vám vrátí zpátky.
• §6) Lekce se opakuje tak dlouho, dokud se nepochopí. (I přes více vtělění.)
• §7) Tato smlouva je pro všechny stejná. Neexistují výsady, i když to někteří tvrdí. (Ručně připojené změny nemají platnost.)
• §8) Dostanete zrcadla, abyste se mohli učit. Mnohá zrcadla vypadají jako jiná těla. Jsou tu k tomu, aby Vám ukazovala, co je ve Vás.
• §9) Pokud se Vaše tělo zničí nebo přestane fungovat, dostanete nové. (Může dojít k čekacím lhůtám.)
• §10) Smlouva o vtělení vyprší teprve tehdy, když všechny lekce dospěly k uspokojivému výsledku.
• §11) Co je uspokojivé, to určujete Vy!

Ř Užitečné pokyny a tipy:

Není cílem, mít při opuštění těla pokud možno co nejvíce peněz.

Za slávu či oblíbenost se neposkytuje žádný bonus.

Nemusite se řídit chybami ostatních.

Pravidla tu jsou od toho, aby se přezkoumala.

Tvrzení druhých o cíli mohou svádět z cesty.

Nemůžete nic udělat špatně. Nanejvýš to může trvat déle.

Čas je iluze!

Máte přístup ke všem odpovědím přes speciální spojení ve Vašem srdci.

Všechno v učebním prostoru reaguje na vyzařování srdce.

Pokusy poškodit učební prostor vedou k omezením.

Nikdo Vám nemůže odebrat zodpovědnost.

Násilí nikdy nevede k řešení.

Může být užitečné sledovat, jaké situace se opakují.

Drogy (legální i ilegální) mohou zkreslit vnímání lekcí.

Když si všichni počínají určitým způsobem, nemusí to znamenat, že to je správné.

Zřídkakdy existuje jen jediné správné řešení.

Můžete podat žádost o odpuštění.

Pro nikoho neexistují zvláštní dodatky.

Jste milováni. (I když jste v Bronxu nebo v Somálsku.) Všechno ostatní je klam.

Lekce jsou zvláštní příležitosti k vývoji a nemají špatné záměry.

Může být riskantní svěřit své tělo někomu jinému.

Bránit druhým ve vývoji nepřináší výhody.

Dostáváte příležitost (především v nočních hodinách) tělo opustit.

Vzpomínky na zkušenosti mimo tělo se neukládají v těle respektive v mozku.

Pohrávat si se svým tělem je Vaše právo. Pohrávat si s tělem ostatních vyžaduje jejich souhlas.

Snažit se opisovat nemá smysl!

Ten, kdo Vám nabízí životní pojištění, je podvodník.

Svévolné ukončení vtělení vede ke spoustě zbytečného papírování.

Vědecká dobrozdání a svaté knihy slouží zmatení.

Nejde o to, být první.

Nejde o to, vypadat chladně a odměřeně.

Nikdo ve Vaší situaci nevypadá lépe než vy.

Nejste jediný, kdo pochybuje o smyslu smlouvy o vtělení.

Jelikož jste s touto smlouvou souhlasili, je zbytečné stěžovat si na to, že jste tady.

(Jo Conrad, 15.3.2002)

 přeložil Jiří Fiala